INFO

Přístav Ticha / Harbour of the Silence

Když usednu a přikryješ mě pláštěm svého ticha, všude jen Ty... Děkuji znovu a znovu za milost, jež v tu chvíli smaže iluze, v nichž jsem lapen. Procitnu a není již rozporů, prohlédnu a není již nepřátel. A Jsem. Není nic, co bych mohl vykonat a přitom to neučinit současně sám sobě. Budu-li příkrý, jen sebe tím zatížím. A zlobu, která ze mě vyšlehne, pak ponesu na vlastních bedrech. Laskavost a mírnost, jimiž budu, stanou se lodí k Tobě.

Jsme Jednotou, Otče, provázáni a spojeni. Dotýkám-li se zde této země anebo přepluji na druhý břeh - tam, kde neplatí ztráta a zisk - všude stejně uzřím Tvou přítomnost. A pustím se lan, která mě poutají. Nebudu nikdy moci dostatečně vyjádřit svou vděčnost, že mohu kráčet s Tvou rukou na mém rameni. To slova, ta toporná lidská slova jsou mezi námi. Dovol tedy, abych nyní mlčel...

(Obraz je v soukromé sbírce.)