"Lidstvo je vedeno po vzestupné cestě skrze putování myslí.
A i když se zdá, že ono spí, je zde vnitřní bdělost,
která tento sen řídí a nakonec nás přivede k poznání,
co skutečně jsme.
Půjdeš, tvé nohy budou těžké a unavené.
A pak přijde ta chvíle, kdy tě křídla,
která ti narostla, začnou nést.
Zahlédl jsem Tě a stal se - Prázdným.
A tato Prázdnota, tak nádherná,
krásnější než existence.
Mohl bych o tom mluvit po tisíce životů
a stejně – jako bych nic neřekl.
Lidé jsou unaveni mými řečmi a myslí si, že se stále opakuji.
Já však vnímám jedinečné a živé variace."
Džalaleddin Rúmí