Když vše již bylo řečeno...
To, co Jest.
Vždy nepomíjivé.
Tvar je Prázdnotou a Prázdnota je tvarem.
Lpění se rozpouští a iluze, ten dojem vlastní skutečnosti,
pozbývá tvaru a mizí ve Vědomí toho všeho, ve Vědomí za tím vším.
Co mě přibližuje k Tobě, to má smysl.
(Obraz je v soukromé sbírce)