INFO

olej na plátně
55x80
2009

Flamenco vzniku a zániku

Můj tanec - již pomalý, tisíci léty zemdlelý - uvadá, vrací se zpět.
Mysl však - jak zrcadlo čistá, nečistot prostá - píseň Míru bude pět...

Zrození a smrt. Povstání vlny a její návrat do oceánu.
Nekonečný tanec příčin a následků bez konce...
Bez konce?

“Pane, jsem už starý a slabý jako stromy v zimním větru. Unavený nepřáteli stejně jako přáteli. Neuspokojený pomyšlením, že musím současně zabíjet i léčit, neboť jsi do mne vložil onu potřebu zvládat rozpory, pro kterou je můj osud tak krutý. Právě proto však musím stoupat stále výš, od jedné zemřelé otázky ke druhé, vstříc Tvému tichu. Ach, Pane, uspi mne v hloubi těch písečných pustin, na nichž jsem poctivě pracoval, a dej, ať my všichni, i můj milovaný nepřítel, který odpočívá na severu říše, i můj přítel, který byl jediným skutečným geometrem, i já sám, který jsem přešel přes horský hřeben a od té chvíle jsem nechal své pokolení jakoby na druhém svahu hory, dej, ať my všichni se spojíme k Tvé slávě v jedno." (A. de Saint-Exupéry, Citadela)

(Obraz je v soukromé sbírce.)