Svíce vesmírů, v Tobě zažehnuté.
I jejich plameny pohasnou
a jiné pak zazáří - jako myšlenky v mysli.
Věčný koloběh ve Tvé živé Prázdnotě.
(Pro tebe, kdo nasloucháš:
Chceš snad někam jít? Měřit své kroky vzdáleností?
Najdi bránu, mezeru mezi myšlenkami
a získáš první klíč.
Teprve potom uvěříš: žádné venku, žádné uvnitř.
Nikdy MĚ nepoznáš; leda, až odhalíš, kdo JSI.
Projdeš městem, krajinou.
Mineš stromy, pole, lidi...
A přece - Ty se ani nepohneš.)
(Obraz je v soukromé sbírce.)