Mé skutky - jen brázda za lodí. Již s úmyslem více se nerodí.
Jen obsah srdce zpění mír moře, nespoután s bárkou na nejvyšší hoře.
Kde však loď je? Více ji nevidět, v příběhu Mysli nazvaném "svět".
Mé skutky - jen brázda za lodí. Jak vítr když duje a semínka rozhodí.
Bez vůle. Více už příčiny neklade. Ztratil se činitel, odešel s pokladem.
Kde však je loď? Zmizela, ztracená. Stejně jak činy skutečna zbavená.
Činy mé - jen brázda za lodí. Jen chmýří ve vzduchu. Za nikým nechodí.
Pro toho jsou, kdo si je nalezne, zaslechne tóny, vábivé, líbezné...
Kde je ta loď? Nikdo ji nevidí. Zbyly jen vlny, jež svět tento pohladí.
Mé skutky - jen brázda za lodí. Blednou již, nové se nerodí.
Ponořen v hlubině, na hory vrcholu, kde všichni jedno jsme. Splynutí. Pospolu.
Však kde je loď, co tudy proplouvá? Již žádných vln více tu nevzdouvá.
(Obraz je v soukromé sbírce.)