Světlo vzhůru letí - páteří.
Ego, bezbranné, malé - láteří.
A po jeho pádu - JÁ přebírá vládu.
Blaženou, vědomou - jak trhnutím oponou.
A pověz mi, příteli,
kdo dál se osmělí, vkročit tam,
kde není již klam?
Hladivé doteky,
jak růže rozpuky
- konejší, zavanou
za ega branou.
(Obraz je v soukromé sbírce.)