Když zřím, to Ty hledíš skrze mě na to vše, co, stvořeno v Mysli, zaplane a pohasne. Zmizela vlna, má iluze. A zbyl Oceán Vědomí, nic než Ty. Tvá vůle ať narůstá, má nechť se ztrácí. Ano, jsi mnou, má Duše, paprsku Boží...