Z Tebe jsem se zrodil...
V Tobě kráčím...
A v Tobě spočinu...
Ani na ten nejmenší okamžik tě neopouštím.
A to, co jsem považoval za sebe, za své - to najednou zmizelo.
Jako klam, který náhle prohlédneš.
A jsi Ty. Já v Tobě, Ty skrze mě a mnou.
Nic, než mír mysli. Mír slov.
Probuzení. Setřelo z víček zbytky onoho strašlivého omylu.
Totiž, že jsem snad oddělen.
V Tobě usínám a rozpouští se, čím jsem byl.
V SOBĚ se probouzím a cítím Tvůj dotyk na rameni.
Jsi vším ve všem.
(Obraz je v soukromé sbírce)